"Až 90% dětí onemocní oslabením v geopatogenních zónách, 80 - 90% rakovin vzniká
na zónách. Kdo spí na čistém místě, relativně se bát onemocnění nemusí." Jan Spěváček
(Více na www.biorezonance.info, odtud také čerpáno, ale ne o měření a problematice elektrosmogu, ani o výzkumech prof. Kubeše)
Úvodem: toto téma o biorezonanci, které lépe již zpracovali jiní, viz zdroj, jsem zařadil jako důležité pro uvědomění si, že bio-rezonancí či vodivostí buněk a organismu celkově, se přenáší elektromagnetická pole, a samozřejmě nejvíce ta z okolních zdrojů, protože jsou mnohem intenzivnější, než ta vnitřní přirozená pole. Následně ale dochází k poškozování funkce organismu, kódování DNA atd. Proto je velmi zásadní, zjistit výskyt emp v prostředí kde spíme a nejčastěji žijeme a postarat se o jeho omezení, což Vám nabízím. Ukáži také pomocí gaussmetru, jak je organismus velmi vodivý a emp se snadno celým organismem roznáší.
Nyní již zajímavá teorie:
Lékařsko-filosofický postulát o tom, že je třeba léčit nemocného a ne onemocnění, je dávno známý, nicméně moderní terapie se většinou zaměřuje právě na onemocnění, na utlumení symptomů. Snaha o změnu této skutečnosti probíhá už dávno. Ještě v letech 1940 – 1945 vznikl pod vedením profesora Harolda S. Burra – z lékařské fakulty univerzity Yale a za účasti mnohočetných biologů a vědců vysokých škol výzkumný program, jehož výsledek může být shrnut v následujících větách: “Veškeré živé organismy mají elektrická pole a jako důsledek mají i pole magnetická. Tato pole mizí po smrti organismu.”
Elektromagnetická působení mají základní význam v organizaci, struktuře a funkčnosti živých systémů, jak ve zdravém stavu, tak i v případě onemocnění. V buňkách a mezi buňkami neustále probíhá prostřednictvím elektromagnetických vln výměna informací.
Elektromagnetická kmitání — to jsou nejdůležitější síly v přírodě. Řídí metabolismus, růst, distribuci hormonů, pocit bolesti, tzn. veškeré fyzické projevy života. Spojovací síly uvnitř molekuly – to jsou právě magnetické síly. Takovým způsobem ani molekuly nejsou mezi sebou spojeny fyzicky, ale pomocí elektromagnetického působení.
Člověk je složitý elektromagnetický systém, vzájemně působící s okolním světem v různém rozsahu frekvencí. Můžeme je rozdělit na základní frekvence, podpůrné frekvence a frekvence energeticko-informační výměny mezi buňkami.
Energeticko-informační výměna mezi buňkami probíhá frekvencí 40-70 GHz (což se rovná 40 - 70 miliardám kmitů za sekundu). Je to pro člověka nejdůležitější rozsah frekvencí. Základní frekvence — 7,8 a 14,1 Hz — to jsou alfa frekvence — a beta-rytmy mozku. Prakticky souvisí s fluktuacemi magnetického pole Země.
Tímto způsobem je chráněn člověk: lidské biorytmy, podobně jako shodné vidlice ve školním kabinetu, jakoby rezonují s elektromagnetickým polem Země a synchronizují se.
Biologické působení elektromagnetických polí závisí především na dvou parametrech — síle a frekvenci vyzařování:
V závislosti na síle rozlišujeme tepelné a netepelné působení.
Pomyslnou hranicí mezi těmito oblastmi je veličina 10 miliwatt na cm2 ozařovaného povrchu. Při takové síle se mohou tkáně zahřát na několik desítek stupňů.
Na frekvenci vyzařování závisí, jak dobře se vstřebává energie v těle člověka.
Například VHF vlny (30 - 300 MHz) se slaběji vstřebávají v tkáních než decimetrové vlny (300 - 3000 MHz), a vyzařování centimetrového rozsahu (3 - 30 Ghz) se může úplně “zaseknout” v živé tkáni v hloubce několika centimetrů. Na biologický systém do jisté míry mají vliv i vyzařování rozsahu velice vysokých frekvencí (30 - 300 GHz).
Energeticko-informační výměny v organismu charakterizuje relativní dynamickou stálost vnitřního prostředí (krve, tkání organismu) a stabilitu základních fyziologických funkcí (krevní oběh, dýchání, metabolismus a tak dále). Na energeticko-informační úrovni probíhá množství složitých procesů. Vzájemné působení probíhá v rozsahu velice vysokých frekvencí, generovaných buňkami. Při vzájemné komunikaci na frekvencích 40 - 70 GHz, vytváří buňky torzní pole, které je může fixovat v určité poloze v prostoru. Vytváří tak různé buněčné skupiny: vnitřní orgány, kosti, svaly atd.
Doktor Harold Burr z univerzity Yale zjistil, že onemocněním předchází změny elektromagnetických impulsů, jejich sled, fázování, frekvenci a intenzitu. Znamená to, že diagnostika energeticko-informační výměny organismu je schopna vyhodnotit zdravotní stav člověka a především – je schopna předpovědět onemocnění a podle toho navrhnout preventivní opatření. Testování je založeno na teorii rezonance podle principu zpětné vazby v lidském organismu. Probíhá při tom aktivace subkortikální struktury mozku – hypotalamické oblasti (centrální ozvěna regulace veškerých funkcí v organismu) a registrace signálů, které vysílá.
K vytvoření rezonančního efektu v biosystému je nutná existence některých faktorů:
• Charakteristika kmitání, nebo typ kmitání – shoda spektru kmitání zvyšuje pravděpodobnost vzniku rezonančního efektu.
• Frekvence nebo množství kmitání za sekundu – k existenci rezonančního efektu v biosystému, frekvence odpovídajícího kmitání musí odpovídat frekvenci samotného biosystému.
• Amplituda, výška kmitání – čím je amplituda větší, tím je větší pravděpodobnost vzniku rezonance.
Biorezonanční zařízení (SENSITIV IMAGO), ale také nežádoucí disharmnické vnější vlivy a působení elektromagnetických polí např. okolo vodičů, umožňují pomocí elektromagnetických vln formovat a ovlivňovat aktivitu neuronů v mozku a projevovat jejich schopnost zesilovat signály organismu (jev biorezonance). Takto se může šířit také disharmonie a poškozené buněčné instrukce celým tělem. Ještě tomu napomáhá všudypřítomná voda, obsažená i v buňkách. Samotná struktura vody se přitom v organismu také nechá snadno ovlivnit vnějšími poli, které rozbijí původně harmonické uspořádání na úrovni klastrů a na jemnějších úrovních. Poškozené vodní medium s narušenou nosnou strukturou ještě hůře přenáší životně důležité informace a instrukce. Celý narušený systém pak snadněji vykazuje chyby např. v dělení a množení buněk. Přemnožením buněk vznikají nádory atd.
Zjištěním a závěrům o biorezonanci (informačnímu přenosu skrze přenos shodně vibrujících - rezonujících polí) předcházely mnohočetné výzkumy, jejichž cílem bylo:
1. – přesné zjištění lokalizace subkortikálních struktur, odpovídajících za regulaci působení toho nebo onoho orgánu;
2. – navázání vazby mezi intenzitou signálu obdrženého od hypotalamu a stupněm výraznosti patologického procesu v tom kterém orgánu;
3. – vytvoření virtuálního modelu zdravých orgánů a různých forem onemocnění. Kromě toho existuje spousta statistických materiálů ohledně roztřídění onemocnění dle různých skupin, při čemž se bere v potaz pohlaví a věk člověka.
Plné spektrum elektromagnetických kmitání člověka, který je kombinací všech kmitání od jeho atomů, molekul, tkání, orgánů a systémů organismu, představuje dva různé typy kmitání: fyziologické a patologické.
Fyziologická (“harmonická”) kmitání, jsou ty, které pochází ze zdravých orgánů. Každý orgán ovládá specifickým, jedinečným pouze pro něj, spektrem elektromagnetických kmitání.
Pro každý orgán lidského organismu je určen rozsah frekvencí, například: pro srdce tvoří 700-800 Hz se zvětšením při stenokardii na 1500 Hz.
Pro ledviny je to 600-800 Hz se zvětšením při zánětu na 900 Hz.
Pro játra je to 300-400 Hz se zvětšením při zánětu na 600 Hz.
Patologická („disharmonická“) kmitání vznikají, když se tenké procesy řízení mění kvůli kmitání, které nepatří organismu a je působeno vnějšími nepřirozenými vlivy, jako je silný vysílač, blízké elektrické vodiče a zařízení. Tato narušení samozřejmě ústí ve fyzické projevy onemocnění, pokud regulační systém nebyl schopný je adekvátně kompenzovat.
Také je důležité zmínit, že ve zdravém organismu v neaktivním stavu se nachází velké množství mikrobů a virů, a změny frekvencí mohou ovlivňovat jejich aktivitu. Při snížení frekvence na 450 Hz se mohou aktivovat viry, při 350 Hz — mikroby. Nebo-li: Vnější rozkmitané geostatické pole odlaďuje u původně zdravého organismu jeho nastavení na principu rezonance přičemž systém organismu se nechává „rozeznít“ podle disharmonického vnějšího „vzoru“ kmitání.
Neexistuje v přírodě jediný děj, který by neprobíhal bez získávání a opětovného vydávání informace. Informace je objektivní, nepřetržitá v průběhu daného děje, a představuje jakýsi „hologram“, kmitající matrici, strukturu informačních toků. Informačním ukazatelem je biorytmus, tj. přírodní cyklické změny v živé buňce, zajišťující její funkčnost a životaschopnost, vyvolané metabolismem v ní samotné.
Biorytmus můžeme obrazně nazvat tepem planety. Příroda nemůže existovat bez systematické informace o stavu okolního prostoru, to by pak nebyla připravena ke změnám ekologické sféry a nemohla by se těmto změnám přizpůsobovat.
A právě biorytmus je projevem informační energie přírody. Rozsah jeho frekvencí se mění od nízkých až k vysokým.
Stav kompenzace může trvat celé roky a také desetiletí. Když se objeví první příznaky onemocnění, znamená to, že proces už zašel moc daleko a mechanismy samoregulace se zničily, tzn. narušila se harmonie orgánů a systémů.
Veškeré životní procesy jsou v podstatě vlnové procesy. Určité vlnové charakteristiky nesou informaci o všem, co mají orgány, tkáně, buňky, ... Zdravé buňky mají svojí vlnovou informaci, ty nemocné zase jinou. Pokud všechny systémy pracují harmonicky – člověk je zdráv. Čím vyšší jsou kompenzační možnosti organismu, orgánů a systémů, tím pomaleji nastupují procesy ničení a stárnutí. Rezervy lidského organismu jsou přitom obrovské, ale ne nekonečné. Kapající voda dokáže ohladit kámen. Jemná, ale disharmonická (nesourodá) vnější pole postupně narušují i velmi stabilní systém organismu.
Akademik mezinárodní Akademie energoinformačních věd Sarchuk V.N. píše:
„Struktura fyzického pole člověka v sobě obsahuje atomy a molekuly, mající vlastnosti jaderných a atomových polí torze, což je zdrojem torzních polí. Každá buňka biologického organismu vytváří své vlastní torzní pole. Když se buňky spojí, vytvoří obecné torzní pole, které je součástí biopole organismu. Biopole člověka tedy v sobě obsahuje torzní komponentu, která v sobě nese informaci o celém organismu. Energetické pole organismu má složitý obsah, který zahrnuje skoro všechny, fyzice známé, formy energie a obsahuje veškerou informaci o celé struktuře biologického objektu.“
Abychom se mohli vyznat v tom, jak biorezonance vzniká, postačí nám k tomu základní vzdělání. Při vysvětlování žákům jevu biorezonance jistě uvede učitel fyziky následující historický příklad: „Představte si, že po mostě přejíždí ve vysoké rychlosti spousta tanků a jiných těžkých strojů a most to vydrží. Stačí však, když přes most projde rota vojáků držící stejný krok a most se rozpadne – proběhla rezonance. Až tak mocná je její síla. Těchto vlastností využíval sám Nikola Tesla. Zjistil nebo vypočítal rezonanční frekvenci předmětu, mostu, domu a stačily těsně umístěné menší cívky, jejichž pracovní bod byl naladěn shodně s rezonančním bodem mostu, aby most spadl. Stejně tak díky rezonanci praskají skleničky za určitého shodného zvuku operní pěvkyně a stejně tak se využívá rezonance při principu léčení zappingem – působením frekvencí na nemocný organismus, jehož viry, patogeny, mají rezonanční kmitočet právě shodný s elektrickými impulzy držených elektrod. Díky tomu viry prasknou, proběhne jejich destrukce - zničení v těle a přestanou nemocnému dále škodit.
Již od 8 třídy víme, že jakákoliv buňka je obalena membránou, na jejímž povrchu jsou seskupeny různé bílkovinné molekuly. Pokud je buňka živá, je její membrána nabitá elektrickým nábojem: vnitřní strana membrány je nabitá záporným nábojem a vnější kladným nábojem. Pokud bychom v této chvíli „bouchli“ do membrány, tak se začne „klepat“ (vibrovat) a pochopitelně začne vyzařovat elektromagnetické vlny, protože je elektricky nabitá. „Bouchnout“ je nejpohodlnější kolmým elektromagnetickým impulsem, který vyprovokuje buňku (nebo virus, mikrobiologický objekt, ... ) a ta mu odpoví shodnou odpovědí podobně, jako stěny tunelu odrazí zdroj zvukových vln ve víceméně stejné podobě a vzniká ozvěna. Na buněčné úrovni vzniká celkem shodné pole s vnějším, vzruch se přenáší rychle celým systémem a v okamžiku dochází k rezonanci celého organismu, rostlin, ale i neživých struktur obsahujících vazby a jistou homogenitu, jako např. cihlová zeď:
Na pohled to není znát, ani na dotek, že by stěna domu nějak rezonovala. Pokud se však použije vhodný a dostatečně citlivý měřící přístroj (ideálně Kubešův resonoměr) a jeho vodivá sonda se přiloží – dotýká měřené zdi, cihel, kmene stromu, intenzita přítomné rezonance se pomocí přístroje jasně projeví a signalizuje nám to jisté nebezpečí. Je totiž narušována struktura nejenom živého organismu, ale i neživých materiálů.
V dnešní době, kdy jsme obklopeni bezpočtem vysílačů, wifi, vysokonapěťových vodičů a jiných zdrojů elektromagnetických polí a vlnění, je nanejvýš důležité, vyhýbat se intenzivnímu nebo přímému vlivu těchto polí. Negativní vliv působí díky rezonanci – přenosu vlnění všudypřítomným geostatickým polem Země, přičemž dochází k disharmonickému rozkmitávání struktur a to způsobuje destrukci systému.
Pokud se fyzicky vyhneme místům s rezonančně aktivními poli, ušetříme se před destrukčním vlivem, zhoubným pro naše zdraví.
Ke zjištění těchto míst je nutné použít detektor rezonančních polí.
Nabízím vám přesné ohledání a zjištění výskytu nebezpečných rezonančních polí a současně změření intenzity přitomných elektromagnetických polí,magnetických polí, i tektonických poruch a anomálií, které negativní působení ještě zesilují.
Jednoduše: ukáži vám, kde je neradno pobývati, natož spát.
U dětí to platí dvojnásob, u miminek trojnásob – pozor na chůvičky, lampičky, zásuvky, šňůry, na vedení a spotřebiče za zdí u sousedů...
- metr i více od stojaté lampy se projevuje biorezonance
a destruktivní vliv elektromagnetického pole pro organismus.
Měřící přístroj zde ukazuje silně ovlivněný organismus EM polem.
na zónách. Kdo spí na čistém místě, relativně se bát onemocnění nemusí." Jan Spěváček
Co je BIOREZONANCE?
(Více na www.biorezonance.info, odtud také čerpáno, ale ne o měření a problematice elektrosmogu, ani o výzkumech prof. Kubeše)
Úvodem: toto téma o biorezonanci, které lépe již zpracovali jiní, viz zdroj, jsem zařadil jako důležité pro uvědomění si, že bio-rezonancí či vodivostí buněk a organismu celkově, se přenáší elektromagnetická pole, a samozřejmě nejvíce ta z okolních zdrojů, protože jsou mnohem intenzivnější, než ta vnitřní přirozená pole. Následně ale dochází k poškozování funkce organismu, kódování DNA atd. Proto je velmi zásadní, zjistit výskyt emp v prostředí kde spíme a nejčastěji žijeme a postarat se o jeho omezení, což Vám nabízím. Ukáži také pomocí gaussmetru, jak je organismus velmi vodivý a emp se snadno celým organismem roznáší.
Nyní již zajímavá teorie:
Lékařsko-filosofický postulát o tom, že je třeba léčit nemocného a ne onemocnění, je dávno známý, nicméně moderní terapie se většinou zaměřuje právě na onemocnění, na utlumení symptomů. Snaha o změnu této skutečnosti probíhá už dávno. Ještě v letech 1940 – 1945 vznikl pod vedením profesora Harolda S. Burra – z lékařské fakulty univerzity Yale a za účasti mnohočetných biologů a vědců vysokých škol výzkumný program, jehož výsledek může být shrnut v následujících větách: “Veškeré živé organismy mají elektrická pole a jako důsledek mají i pole magnetická. Tato pole mizí po smrti organismu.”
Elektromagnetická působení mají základní význam v organizaci, struktuře a funkčnosti živých systémů, jak ve zdravém stavu, tak i v případě onemocnění. V buňkách a mezi buňkami neustále probíhá prostřednictvím elektromagnetických vln výměna informací.
Elektromagnetická kmitání — to jsou nejdůležitější síly v přírodě. Řídí metabolismus, růst, distribuci hormonů, pocit bolesti, tzn. veškeré fyzické projevy života. Spojovací síly uvnitř molekuly – to jsou právě magnetické síly. Takovým způsobem ani molekuly nejsou mezi sebou spojeny fyzicky, ale pomocí elektromagnetického působení.
Člověk je složitý elektromagnetický systém, vzájemně působící s okolním světem v různém rozsahu frekvencí. Můžeme je rozdělit na základní frekvence, podpůrné frekvence a frekvence energeticko-informační výměny mezi buňkami.
Energeticko-informační výměna mezi buňkami probíhá frekvencí 40-70 GHz (což se rovná 40 - 70 miliardám kmitů za sekundu). Je to pro člověka nejdůležitější rozsah frekvencí. Základní frekvence — 7,8 a 14,1 Hz — to jsou alfa frekvence — a beta-rytmy mozku. Prakticky souvisí s fluktuacemi magnetického pole Země.
Tímto způsobem je chráněn člověk: lidské biorytmy, podobně jako shodné vidlice ve školním kabinetu, jakoby rezonují s elektromagnetickým polem Země a synchronizují se.
Biologické působení elektromagnetických polí závisí především na dvou parametrech — síle a frekvenci vyzařování:
V závislosti na síle rozlišujeme tepelné a netepelné působení.
Pomyslnou hranicí mezi těmito oblastmi je veličina 10 miliwatt na cm2 ozařovaného povrchu. Při takové síle se mohou tkáně zahřát na několik desítek stupňů.
Na frekvenci vyzařování závisí, jak dobře se vstřebává energie v těle člověka.
Například VHF vlny (30 - 300 MHz) se slaběji vstřebávají v tkáních než decimetrové vlny (300 - 3000 MHz), a vyzařování centimetrového rozsahu (3 - 30 Ghz) se může úplně “zaseknout” v živé tkáni v hloubce několika centimetrů. Na biologický systém do jisté míry mají vliv i vyzařování rozsahu velice vysokých frekvencí (30 - 300 GHz).
Energeticko-informační výměny v organismu charakterizuje relativní dynamickou stálost vnitřního prostředí (krve, tkání organismu) a stabilitu základních fyziologických funkcí (krevní oběh, dýchání, metabolismus a tak dále). Na energeticko-informační úrovni probíhá množství složitých procesů. Vzájemné působení probíhá v rozsahu velice vysokých frekvencí, generovaných buňkami. Při vzájemné komunikaci na frekvencích 40 - 70 GHz, vytváří buňky torzní pole, které je může fixovat v určité poloze v prostoru. Vytváří tak různé buněčné skupiny: vnitřní orgány, kosti, svaly atd.
Doktor Harold Burr z univerzity Yale zjistil, že onemocněním předchází změny elektromagnetických impulsů, jejich sled, fázování, frekvenci a intenzitu. Znamená to, že diagnostika energeticko-informační výměny organismu je schopna vyhodnotit zdravotní stav člověka a především – je schopna předpovědět onemocnění a podle toho navrhnout preventivní opatření. Testování je založeno na teorii rezonance podle principu zpětné vazby v lidském organismu. Probíhá při tom aktivace subkortikální struktury mozku – hypotalamické oblasti (centrální ozvěna regulace veškerých funkcí v organismu) a registrace signálů, které vysílá.
K vytvoření rezonančního efektu v biosystému je nutná existence některých faktorů:
• Charakteristika kmitání, nebo typ kmitání – shoda spektru kmitání zvyšuje pravděpodobnost vzniku rezonančního efektu.
• Frekvence nebo množství kmitání za sekundu – k existenci rezonančního efektu v biosystému, frekvence odpovídajícího kmitání musí odpovídat frekvenci samotného biosystému.
• Amplituda, výška kmitání – čím je amplituda větší, tím je větší pravděpodobnost vzniku rezonance.
Biorezonanční zařízení (SENSITIV IMAGO), ale také nežádoucí disharmnické vnější vlivy a působení elektromagnetických polí např. okolo vodičů, umožňují pomocí elektromagnetických vln formovat a ovlivňovat aktivitu neuronů v mozku a projevovat jejich schopnost zesilovat signály organismu (jev biorezonance). Takto se může šířit také disharmonie a poškozené buněčné instrukce celým tělem. Ještě tomu napomáhá všudypřítomná voda, obsažená i v buňkách. Samotná struktura vody se přitom v organismu také nechá snadno ovlivnit vnějšími poli, které rozbijí původně harmonické uspořádání na úrovni klastrů a na jemnějších úrovních. Poškozené vodní medium s narušenou nosnou strukturou ještě hůře přenáší životně důležité informace a instrukce. Celý narušený systém pak snadněji vykazuje chyby např. v dělení a množení buněk. Přemnožením buněk vznikají nádory atd.
Zjištěním a závěrům o biorezonanci (informačnímu přenosu skrze přenos shodně vibrujících - rezonujících polí) předcházely mnohočetné výzkumy, jejichž cílem bylo:
1. – přesné zjištění lokalizace subkortikálních struktur, odpovídajících za regulaci působení toho nebo onoho orgánu;
2. – navázání vazby mezi intenzitou signálu obdrženého od hypotalamu a stupněm výraznosti patologického procesu v tom kterém orgánu;
3. – vytvoření virtuálního modelu zdravých orgánů a různých forem onemocnění. Kromě toho existuje spousta statistických materiálů ohledně roztřídění onemocnění dle různých skupin, při čemž se bere v potaz pohlaví a věk člověka.
Plné spektrum elektromagnetických kmitání člověka, který je kombinací všech kmitání od jeho atomů, molekul, tkání, orgánů a systémů organismu, představuje dva různé typy kmitání: fyziologické a patologické.
Fyziologická (“harmonická”) kmitání, jsou ty, které pochází ze zdravých orgánů. Každý orgán ovládá specifickým, jedinečným pouze pro něj, spektrem elektromagnetických kmitání.
Pro každý orgán lidského organismu je určen rozsah frekvencí, například: pro srdce tvoří 700-800 Hz se zvětšením při stenokardii na 1500 Hz.
Pro ledviny je to 600-800 Hz se zvětšením při zánětu na 900 Hz.
Pro játra je to 300-400 Hz se zvětšením při zánětu na 600 Hz.
Patologická („disharmonická“) kmitání vznikají, když se tenké procesy řízení mění kvůli kmitání, které nepatří organismu a je působeno vnějšími nepřirozenými vlivy, jako je silný vysílač, blízké elektrické vodiče a zařízení. Tato narušení samozřejmě ústí ve fyzické projevy onemocnění, pokud regulační systém nebyl schopný je adekvátně kompenzovat.
Také je důležité zmínit, že ve zdravém organismu v neaktivním stavu se nachází velké množství mikrobů a virů, a změny frekvencí mohou ovlivňovat jejich aktivitu. Při snížení frekvence na 450 Hz se mohou aktivovat viry, při 350 Hz — mikroby. Nebo-li: Vnější rozkmitané geostatické pole odlaďuje u původně zdravého organismu jeho nastavení na principu rezonance přičemž systém organismu se nechává „rozeznít“ podle disharmonického vnějšího „vzoru“ kmitání.
Jev biorezonance
Neexistuje v přírodě jediný děj, který by neprobíhal bez získávání a opětovného vydávání informace. Informace je objektivní, nepřetržitá v průběhu daného děje, a představuje jakýsi „hologram“, kmitající matrici, strukturu informačních toků. Informačním ukazatelem je biorytmus, tj. přírodní cyklické změny v živé buňce, zajišťující její funkčnost a životaschopnost, vyvolané metabolismem v ní samotné.
Biorytmus můžeme obrazně nazvat tepem planety. Příroda nemůže existovat bez systematické informace o stavu okolního prostoru, to by pak nebyla připravena ke změnám ekologické sféry a nemohla by se těmto změnám přizpůsobovat.
A právě biorytmus je projevem informační energie přírody. Rozsah jeho frekvencí se mění od nízkých až k vysokým.
Stav kompenzace může trvat celé roky a také desetiletí. Když se objeví první příznaky onemocnění, znamená to, že proces už zašel moc daleko a mechanismy samoregulace se zničily, tzn. narušila se harmonie orgánů a systémů.
Veškeré životní procesy jsou v podstatě vlnové procesy. Určité vlnové charakteristiky nesou informaci o všem, co mají orgány, tkáně, buňky, ... Zdravé buňky mají svojí vlnovou informaci, ty nemocné zase jinou. Pokud všechny systémy pracují harmonicky – člověk je zdráv. Čím vyšší jsou kompenzační možnosti organismu, orgánů a systémů, tím pomaleji nastupují procesy ničení a stárnutí. Rezervy lidského organismu jsou přitom obrovské, ale ne nekonečné. Kapající voda dokáže ohladit kámen. Jemná, ale disharmonická (nesourodá) vnější pole postupně narušují i velmi stabilní systém organismu.
Akademik mezinárodní Akademie energoinformačních věd Sarchuk V.N. píše:
„Struktura fyzického pole člověka v sobě obsahuje atomy a molekuly, mající vlastnosti jaderných a atomových polí torze, což je zdrojem torzních polí. Každá buňka biologického organismu vytváří své vlastní torzní pole. Když se buňky spojí, vytvoří obecné torzní pole, které je součástí biopole organismu. Biopole člověka tedy v sobě obsahuje torzní komponentu, která v sobě nese informaci o celém organismu. Energetické pole organismu má složitý obsah, který zahrnuje skoro všechny, fyzice známé, formy energie a obsahuje veškerou informaci o celé struktuře biologického objektu.“
Co je to člověk z pohledu biorezonance?
Člověk – to je mnohovazebný hierarchický systém řízení, a signály, které v něm probíhají, se dělí na harmonické (fyziologicky zdravé) a disharmonické (patologické).Abychom se mohli vyznat v tom, jak biorezonance vzniká, postačí nám k tomu základní vzdělání. Při vysvětlování žákům jevu biorezonance jistě uvede učitel fyziky následující historický příklad: „Představte si, že po mostě přejíždí ve vysoké rychlosti spousta tanků a jiných těžkých strojů a most to vydrží. Stačí však, když přes most projde rota vojáků držící stejný krok a most se rozpadne – proběhla rezonance. Až tak mocná je její síla. Těchto vlastností využíval sám Nikola Tesla. Zjistil nebo vypočítal rezonanční frekvenci předmětu, mostu, domu a stačily těsně umístěné menší cívky, jejichž pracovní bod byl naladěn shodně s rezonančním bodem mostu, aby most spadl. Stejně tak díky rezonanci praskají skleničky za určitého shodného zvuku operní pěvkyně a stejně tak se využívá rezonance při principu léčení zappingem – působením frekvencí na nemocný organismus, jehož viry, patogeny, mají rezonanční kmitočet právě shodný s elektrickými impulzy držených elektrod. Díky tomu viry prasknou, proběhne jejich destrukce - zničení v těle a přestanou nemocnému dále škodit.
Již od 8 třídy víme, že jakákoliv buňka je obalena membránou, na jejímž povrchu jsou seskupeny různé bílkovinné molekuly. Pokud je buňka živá, je její membrána nabitá elektrickým nábojem: vnitřní strana membrány je nabitá záporným nábojem a vnější kladným nábojem. Pokud bychom v této chvíli „bouchli“ do membrány, tak se začne „klepat“ (vibrovat) a pochopitelně začne vyzařovat elektromagnetické vlny, protože je elektricky nabitá. „Bouchnout“ je nejpohodlnější kolmým elektromagnetickým impulsem, který vyprovokuje buňku (nebo virus, mikrobiologický objekt, ... ) a ta mu odpoví shodnou odpovědí podobně, jako stěny tunelu odrazí zdroj zvukových vln ve víceméně stejné podobě a vzniká ozvěna. Na buněčné úrovni vzniká celkem shodné pole s vnějším, vzruch se přenáší rychle celým systémem a v okamžiku dochází k rezonanci celého organismu, rostlin, ale i neživých struktur obsahujících vazby a jistou homogenitu, jako např. cihlová zeď:
Na pohled to není znát, ani na dotek, že by stěna domu nějak rezonovala. Pokud se však použije vhodný a dostatečně citlivý měřící přístroj (ideálně Kubešův resonoměr) a jeho vodivá sonda se přiloží – dotýká měřené zdi, cihel, kmene stromu, intenzita přítomné rezonance se pomocí přístroje jasně projeví a signalizuje nám to jisté nebezpečí. Je totiž narušována struktura nejenom živého organismu, ale i neživých materiálů.
V dnešní době, kdy jsme obklopeni bezpočtem vysílačů, wifi, vysokonapěťových vodičů a jiných zdrojů elektromagnetických polí a vlnění, je nanejvýš důležité, vyhýbat se intenzivnímu nebo přímému vlivu těchto polí. Negativní vliv působí díky rezonanci – přenosu vlnění všudypřítomným geostatickým polem Země, přičemž dochází k disharmonickému rozkmitávání struktur a to způsobuje destrukci systému.
Pokud se fyzicky vyhneme místům s rezonančně aktivními poli, ušetříme se před destrukčním vlivem, zhoubným pro naše zdraví.
Jak zjistím nezdravá místa?
Ke zjištění těchto míst je nutné použít detektor rezonančních polí.
Nabízím vám přesné ohledání a zjištění výskytu nebezpečných rezonančních polí a současně změření intenzity přitomných elektromagnetických polí,magnetických polí, i tektonických poruch a anomálií, které negativní působení ještě zesilují.
Jednoduše: ukáži vám, kde je neradno pobývati, natož spát.
U dětí to platí dvojnásob, u miminek trojnásob – pozor na chůvičky, lampičky, zásuvky, šňůry, na vedení a spotřebiče za zdí u sousedů...
- metr i více od stojaté lampy se projevuje biorezonance
a destruktivní vliv elektromagnetického pole pro organismus.
Měřící přístroj zde ukazuje silně ovlivněný organismus EM polem.
>> Geostatická a rezonanční pole - objevy pana Kubeše
>> Přehled patogenních vlivů
Další informace
ukázková videa z měření
- Kniha vzkazů
- Reference
- Měření PRO FIRMY - PDF
- For English Language - PDF
- Darujte měření
- Vše o WIFI!
- Jak používat mobil - PDF
- Pozor na zářivky!
- Zkontrolujme formaldehyd
- Vaše dotazy
- VIDEOrozhovor
- Limity a studie
- MĚŘENÍ VF sumárně
- Ukázky z praxe
- Stínící textil
- Odpojovač okruhu
- Přednášky
- Škodlivé mikrovlny
- Vědecké podklady vlivu EMP
- Měřím s analyzéry
- Ochrana před EM polem
- Hodnoty EMP a legislativa
- Ochranné pásmo VN vedení
- Jejich škodlivost potvrzena!
- Pozor na úsporná světla
- Kvalita vody
- pH vody
- MĚŘENÍ "CO"
- Hořlavé plyny
- Bio-rezonanční pole
- Biorezonance je..
- MĚŘENÍ IONTŮ
- O zónách kolem nás
- Psychosomatické zóny
- Geomagnetická pole
Ke stažení PDF:
-
- Elektrosmog 06/18 (zákl.leták)
- Geopatog.zóny (popis)
- Osvětlení (sv.zdroje)
- WiFi a výmluvy
- Jak používat mobil
- Bezdrát. telefony
- Formaldehyd
- Vyhláška 219/2015 Sb.
- Vyhláška 2010
- Škodlivost VF (rozbor)
- Škodlivost VF (legisl.)
- Těhotenství (vlivy)
- Biorezonance
- Mobilsmog
- Vývoj legislativy
- Zdravotní následky
- Vliv EMP na krev
- O stavební biologii
- Rizika záření a výpočty
- Přehled expoz.zatížení
- Přehled frekvencí a modulací
- Pokyny doktorům
- O přecitlivělosti
- Syndrom nezdr.budov
- Kypr zakázal WiFi
- Vedení VN škodí!
- Přehled 5G
- Příprava 5G
- Italský soud 2017
- Kypr a Vídeň 11/2017 ochrana dětí - prohlášení
- Rakouská komora 2017
- Kypr o EMP 2017
- Formaldehyd rostliny
- Elektrostres a kortizol
- Mikrovlnka
- Doba jedová 7
- I fáze škodí DNA!
- Fotovoltaika
- Ochranná pásma VVN
- Mez.výzva 5G
Některé studie:
-
- WIFI 2018
- Přehled studií
- Více studií
- Další studie
- Vlivy EMP 1968
- Vyjádření vědců
- 35 studií škodlivosti
- Poškození autoimunity
- Mobily a nádory
- Mobily a gliomy
- Mobily a zdraví
- Mobily a žlázy
- EMP přecitlivělost
- BTS a psychika dětí
- BTS a více potíží
- Studie k DNA!
- BTS škodí stromům!
- Neuropsychiatrické účinky
- WIFI a pankreas
-
Anketa
-
BlueBoard.cz
Nové počítadlo od 28.5.2016:
Od 1.září: