Měření geopatogenních zón, elektrosmogu a radiace v Brně, Praze a širším okolí

Hledání vodních pramenů i zapomenutých studní

Vyhledávám:

Prameny - pozici kudy protékají, hloubku, vydatnost pro odběr
Hlubší zvodnělou vrstvu pro případný vrt - plochu výskytu, hloubku, vydatnost, orientačně čistotu (nenahrazuje chem. rozbor)
Nalezení vyzařovací Ley-lines na toku pramene (studna pak vitalizuje vodu)
Škodlivé vodní zóny - výskyt a stupeň škodlivosti (vycházejí 45° šikmo nad pravý břeh)
Spodní vodu - hloubku, rozsah a škodlivost (prosáklé podloží téměř neškodí)
Příčinu vlhkosti domu - směr odkud je dům podmáčený, hloubka, zdroj
Starou zapomenutou studnu - kde se nachází, zda obsahuje vodu nebo zasypána atd.
Podzemní stoky, potoky, staré kanalizace, snad i potrubí.
Zkontrolujeme také >> kvalitu vody. Orientační přehled kvality vody v ČR

Připravte si prosím kolíky nebo sprej - něco na označení průběhů pramenů na pozemku. Mívám i pásmo (když mne berete z Brna a řeknete předem), abychom zaměřili vzdálenost místa výskytu pramene např. podél plotu a v kolmici od plotu.
Obejdu obvod pozemku, abych zachytil reakce na prameny, označíme je u plotu a potom půjdeme "po nich", kudy přesně prochází a opět si to můžete nějak značit, hlavně v místech, kde by se Vám hodilo, tu studnu a nebo vrt pak realizovat.
Na délce toku pramene mohu zkusit najít místo, které protíná pozitivní zemská linie. Pokud se v tom místě zhotoví studna, voda zde bude trvale vitalizována, bude přirozeně harmonizovat a léčit organismus, obohacena zemskou energií - je škoda to nevyužít! ;)
Pokud máme ještě chvíli, můžete si to s virgulí sami vyzkoušet, naučím a vysvětlím jak ji držet, většinou to lidem funguje dobře :) a mohou si pak sami výskyt pramene za čas upřesnit snadno pomocí drátu, kdyby se označení ztratilo, někdo vyndal kolíky, déšť smyl barvu...

Nejlépe by se chodilo po posečeném pozemku, abych se nemusel tolik dívat pod nohy kam šlapu a budu se lépe soustředit na detekci vody. Pokud bude vysoká tráva do pasu, je to horší. Do keřů a kopřiv nepůjdu vůbec, změřím to "distančně" třeba z rohu zahrady nebo z místa, kam se ještě rozumně dostanu. Pomohlo by aspoň to posekat po celém obvodu pozemku, abych to mohl dobře zachytit po obvodu.
Bude tam bláto? Je to staveniště? Ornice? Mám si vzít holinky? Řekněte mi předem...
Mají sousedé studny? Známe hloubku, v jaké mají aktuálně hladinu?

Nejen prameny... - Když už na pozemku budu, je dobré mne využít abych zkontroloval i výskyt geopatogenních zón a hlavně pokud se tam i bydlí, nebo plánuje bydlet, bývat, během chvíle mohu změřit přístroji i intenzitu elektrosmogu - vyzařování z okolních vysílačů nebo drátů VVN a silových kabelů pod zemí, pod blízkou ulicí...

Dovolím si nastínit časovou i finanční situaci: Pokud bychom na pozemek jeli přes hodinu, stejný čas ještě zpátky, plus měření, už mi to stejně zabere půlku dne a radši bych ten čas, upřímně, využil pro rodinu, kteří potřebují změřit všechno, byt, dům, nebo aspoň kompletně ten pozemek i s výskytem škodlivých vlivů a nejenom najít prameny. Velice uvítám to propojit a rovnou změřit i bydlení - byt nebo dům, kde se již bydlí a nebo bydlet bude... Nebo to spojit s dalším měřením u Vašich známých, nebo s mým nějakým dalším klientem tam v okolí... To vše samozřejmě se slevou :) Určitě bych časově (finančně) nerad někam 2 hodiny daleko jen kvůli měření pramenů. To bych odkládal a upřednostňoval jiné klienty kteří už čekají na mé kompletní měření třeba kvůli svým malým dětem, stěhování atd.
Můžeme měřit začít i večer, buď je déle světlo, nebo si klidně nasadím čelovku :)

Lokalizace místa pro studnu

Voda a vodní pramen lze hledat snad nejsnadněji - reakce na ni jsou při hledání nejsilnější. Pokusíme se detekovat na pozemku přítomné vodní prameny a potom i zvodnění ve větší hloubce pro případný vrt, jako další možnost a větší jistotu stabilnějšího zdroje vody, zatím co povrchněji ložené prameny v dnešní době poklesu spodních vod často mizí.

Výskyt, geologie a druhy vodních pramenů >> Vodní prameny - PDF

Spolehlivost: Virgule mi většinou funguje přes 80-90 %, platí to hlavně o hledání vody. Proto se mi ani nechce přirovnávat určité riziko neúspěchu k jiným službám, které nabízí právníci, reklamní specialisté, nebo doktoři - zaplatíte si jejich velmi drahou službu, ale výsledek nemohou zaručit. Pozici pramene trefíme přesně, jeho hloubku většinou na půl metru přesně. Přesto opravdu doporučuji povolat ještě pak minimálně jednoho senzibila proutkaře, pokud nechcete sázet pouze na mne :-)
Stává se ale, že jsem našel vydatný pramen na jaře, ale koncem léta tam nebyl, protože velká sucha způsobují poslední teplá léta s nízkou roční vydatností dešťů, že mělčí prameny nad hloubku 10 m prostě zmizí. (Našli jsme pak jiný, ale hlubší.) Nelze vyloučit vliv času a počasí, kdy málo prší, nebo nastanou změny ve vyšším místě zdroje pramene, a pramen si najde pod větším a nebo naopak menším tlakem cestu jiným podložím, čímž změní směr nebo postupně výšku svého výskytu a toku. Déšť ani mokrá zem mé měření neovlivňuje.

Můžete to zkusit sami:

Z geologického hlediska se nelze úplně přesně bavit o pramenech ale spíše o širším místě zvodnění, přičemž detekujeme, kde se vyskytuje největší množství či průtok vody v podloží - kde máme "nejsilnější reakci". Takovéto "Vodní žíly" vyznačené a identifikované na povrchu země, můžeme využívat k vybudování studny (doporučuji ale zjistit si místní podmínky a vyhlášky ohledně úředně shváleného zhotovení studny, protože se jedná o hornické dílo, atd. Tato problematika se různě mění každých pár let a poradí Vám s tím studnaři a kompetentní osoby na úřadech. Já nejsem studnař ale senzibil - pomohu najít prameny, ale ne s realizací.
Nejlepší je (ale v dnešní suché době ojedinělé), pokud se zvodnělá místa někde na pozemku kříží. Tam je šance na větší množství vody. Nebo zjistíme výskyt širších zvodnění v hlubších vrstvách pro vrt. Čím hlouběji se zvodnělá vrstva nachází, tím je jistější, že ani v suchých letech nepřestane vrt vydávat vodu.
K vybrání vhodného místa pro studnu nám může rovněž pomoci znalost směru průtoku podzemní vodní žíly. Když chceme identifikovat tento směr, postavíme se s dráty tvaru L v rukách vedle vodní žíly (nad kterou jsou dráty zkřížené) a vzdálíme dráty (přiblížíme ruce směrem ke svému tělu) mimo pramen. Nyní používanější rukouse opět s vyrovnaným L drátem před sebe pomalu vracíme nad pramen a drát se otočí směrem toku pramene. Směr toku je však jednoznačný i logikou, že voda teče z kopce - všimneme si, jaký má pozemek sklon.

Jakmile zjistíme směr toku vody, naladíme se mentálně k najití nejvhodnějšího místa pro vybudování studny. Do lokalizovaného místa, kde naše kyvadlo reaguje nejsilněji, nebo kam nás to směrovalo jinými metodami, případně kam se nám umístění studny hodí, zarazíme kolík. Takto označené místo není vždy nejvhodnější vzhledem ke stavbě ostatního zázemí, nebo vzhledem k provozu na daném místě. V takovém případě je možno studnu vyhloubit na kterémkoli jiném místě na vodní žíle.

Někteří lidé zejména na vesnicích, než začnou vrtat nebo kopat studnu, se snaží zjistit ještě lidovými obyčeji, jestli se opravdu na označeném místě voda nachází. Za tímto účelem toto místo zbaví drnu a potom na toto místo položí pánev naplněnou srstí, dnem nahoru. Jestliže po určitém čase srst navlhne, lze tvrdit, že blízko povrchu se spodní voda nachází. Jiní zakopou na onom místě do země hlíněný neglazurovaný hrnek, do kterého dávají prášek, který se skládá ze stejných, odvážených dílů síry, nepáleného vápna a síranu mědi. Hrnek se přikryje. Po uplynutí určité doby se hrnek vyjme a obsah hrnku se zváží. Pokud se obsah hrnku váhově zvětší víc než o deset procent, je důvod se domnívat, že spodní voda není hluboko, ale blízko pod povrchem.

O blízkosti vody také svědčí hustější mlha, která se nejednou vznáší nad místem při klidných ránech za bezvětří. Také některé stromy ukazují na přítomnost vody, jako například vrba, osika, jíva, topol, olše, a další. Tyto stromy rostou pouze na místech, kde je vysoká hladina spodní vody. Také skupina rostlin dobře roste nad vodními žilami jako i na místech neozářených. Patří k nim: bez černý, ostružina, komonice, kopřiva, blatouch, řebříček, a další.

Proces hledání vody lze také obrátit a začít hledat za zkoumaným terénem. Jestliže je v blízkém okolí studna s dostatkem dobré pitné vody, začneme průzkum od této studny a s kyvadlem v ruce kroužíme ve vzdálenosti 2 - 3 metry od jejího středu, a během tohoto obcházení studny musíme detekovat vodní žílu. Potom se chytíme jejího směru a postupujeme po žíle, nebo učiníme druhé průzkumné kolo okolo studny, tentokrát o větším průměru 8 - 10 metrů, a ověříme tak rovněž pokračování této vodní žíly, napájející onu studnu. Její směr a průběh vytyčíme kolíky nebo kameny a postupujeme v zachytávání směru žíly reakcemi až k zahradě, dvoru - místu našemu, na kterém chceme studnu kopati, pokud tímto směrem ona žíla směřuje. Pokud ne, je možné, že se pod území našeho terénu stáčí jiná vodní žíla z jiného směru a zůstává vždy otevřenou otázkou, která metoda je rychlejší a efektivnější.

Vyznačení všech vodních žil v zájmové oblasti je důležité vzhledem k reálnému negativnímu vlivu na pěstované rostliny nebo ovocné stromy.

Při volbě místa k vybudování studny musíme mít na mysli také tu skutečnost, aby do studny potom nevnikaly dešťové, nebo povodňové vody, proto by se studna měla nacházet na přirozené vyvýšenině, zhotovené při stavbě studny. Studna by se také měla nacházet alespoň 10 metrů od jakýchkoli zdrojů znečištění - chléva, hnojiště, smetiště, ohrady, atd. Na podložích dobře propustných (hrubozrnné písky, křemen) musí být tato vzdálenost ještě větší. Nesmíme budovat studny blízko hřbitovů, nemocnic, koželužen, a také na místech, kde dříve byly obytné budovy a hospodářské stavby (chlévy a pod.).

Určení hloubky, vydatnosti a kvality vody

Důležitá věc především po finanční stránce, je znalost pravděpodobné hloubky vodního pramene či hladiny spodních vod. Z toho důvodu je dobré prodloužit vyznačení průběhu vodních žil i za hranici pozemku, který nás zajímá. Tím způsobem můžeme dojít až ke studním sousedů. Pokud se ukáže, že sousedi z obou stran mají studny na stejné vodní žíle, lze odvodit pravděpodobná hloubka z průměrných hloubek sousedů. Pokud nás vodní žíla dovede pouze ke studni jednoho souseda, pak po změření její hloubky odečteme, nebo přičteme ještě tolik metrů, jaký bude rozdíl hladin povrchu země mezi existující studnou a studnou projektovanou. Většinou vodní žíla (hladina spodní vody) probíhá logicky ve stejné výšce jako povrch (rovina, svah) a je tedy akorát třeba dopočítat rozdíl výšek povrchu země vzhledem k terénní nerovnosti.

Určení hloubky vody zůstává komplikovanější. Využívá se několik způsobů. První spočívá ve vlastním výpočtu. Stojíme na dříve zjištěné vodní žíle, v pravé ruce držíme kyvadlo nad zatlučeným kolíkem, který označuje místo pro studnu. Osobně se naladíme na vycítění pouze paprsku hloubky vody a necháme systém odpočítávání, že jeden pohyb - otočka, výkyv kyvadla, virgule, odpovídá přibližně metru hloubky, a potom na daném místě po dotazu odpočítáváme pohyby.

Druhý způsob využívá úhel 45 stupňů, kdy se jakoby hloubka promítá vodorovně stejně do vzdálenosti od kolíku, a my dle reakce kyvadla odkrokujeme vlastně vzdálenost rovnající se symbolicky hloubce, a tuto změříme. Způsobů a metod může býti neomezeně, toto jsou tři nejpoužívanější. Zda použít kyvadlo, nebo virguli (pružinu), záleží na okolnostech a na tom, s čím se nám pohodlněji pracuje, na co jsme zvyklí, oba nástroje mají své nesporné výhody.

Třetí působ mívá výhodu, že si lze "odkrokovat" na zemi vrstvy štěrku a všech vrstev a tím, že se pohneme dopředu, nebo couvneme, lokalizujeme vrstvy přesně. (Podle nás opět mentální záležitost, lze aplikovat univerzálně na vše, a dobrá pomůcka.) Konkrétně se tedy můžeme na každém metru znova kyvadla dotázat, zda se v této hloubce nachází štěrk, písek, hlína, jíl, kámen... Nebo mi přijde pohodlnější s jedním dotazem jakoby mentálně procházet celou hloubku s virgulí, té náš pohyb nevadí a reaguje pohotově a jednoznačně. Zjišťování vrstev je důležité pro upřesnění hloubky výskytu vody, neboť těžké půdy jako jíl, nebo hlína, mění zjištěnou hloubku vodní hladiny.

Někdy používám speciální těžké studnařské kyvadlo typu ISIS pro zjištění vydatnosti a průběhu toku, ale běžně na to stačí i L - dráty, pokud už s nimi máte praxi a dobré "spojení".

Mentálně rovněž můžeme zjistit třeba otázku "Jaká je vydatnost tohoto pramene? Čtvrt litru za sekundu? Půl litru?..." a odpočítávat reakce kyvadla, nebo počítat vduchu až do reakce virgule. Vydatnost pramene se tedy určuje v litrech za sekundu, přitom reálně je pramen jen zcela vyjimečně vydatnější, než litr za sekundu. Pokud vychází méně, než půl litru, půjde o slabší zdroj, nicméně pokud se použijí skruže ještě o dva metry hlouběji, lze většinou předpokládat i využívat stále dotékající vodní sloupec - rezervu. Pokud vychází téměř litr za sekundu, bude se jednat o dobrou vydatnost. Nad litr za minutu lze považovat tento zdroj za výborný. Konkrétněji, jak bývá uváděno např. pro určování výkonu čerpadla:

Dostatečnou vydatností vrtu/studny lze uvažovat hodnotu:
u zásobování domácnosti - alespoň 0,3 l/s (1,1 m³/hod.)
a ještě pro zalévání zahrady - alespoň nad 0,5 l/s (1,8 m³/hod.)

Podle vydatnosti a také podle uvažované spotřeby se pak vypočítá potřebný výkon (a podle hloubky výtlak) budoucího čerpadla s dalšími náležitostmi - pěkně to mají popsané např. na stránce >> ZDE
a převod jednotek funguje v jejich >> tabulce.

Potom se zaměříme na jakost vody. Ve svých mentálních dotazech je třeba brát ohled na to, že chemicky čistá voda je škodlivá našemu zdraví. Vhodná voda obsahuje správný poměr různých příměsí - sloučeniny železa, manganu, chlóru, siřičitanů, dusičnanů atd. Od sloučenin ve vodě se odvozuje - může být voda nazývána jako zásaditá, kyselá, železitá, měkká, tvrdá. Od sloučenin organických - anorganických, se odvozuje průzračnost, barva a chuť. Chemicky čistá voda nemá žádnou vůni. Při určitém znečištění může zapáchat bahnem, hlínou, železem, sírou, čpavkem, atd. Chuť vody závisí na tom, co je v ní rozpuštěno. Vody obsahující humózní kyseliny, mají rašelinnou chuť, voda obsahující železo chuť inkoustu atd. Tvrdá voda chutná lépe, než měkká.

Mentálně vhodné dotazy pak jsou: Je tato voda vhodná k pití? (Bude vhodná i pro děti?) Je vhodná k pití po převaření? Obsahuje voda příměsi zdraví škodlivé? Jsou ve vodě choroboplodné zárodky - bakterie? Samozřejmě potom musí být všechny otázky jako je vhodnost vody po převaření - odborně ověřeny s úředním povolením. Těžko by stačilo kompetentním několik údajů kyvadla, byť starého léty prověřeného úspěšného proutkaře s dvacetiletou praxí.

Metod ověřování, jak kvality vody, jak třeba typů podloží, lze samozřejmě použít i více, často se používají metody "svědka", kterého tvoří vzorek půdy, nebo kvalitní vody v lahvi, a dotyčný se táže, zda je vrstva podloží, nebo kvalita pramene podobná, nebo lepší, horší, zda je voda měkčí, chutnější...