• Výpary
• Modré světlo
• Elektrosmog
• Studny
• Ceník
• Nabídka
• Kontakt

Velké zlepšení spánku a zdraví zajistí větrání! Dospělý člověk vydýchá za hodinu tolik CO2, že množství stoupne o 375 ppm a vzduch je vydýchaný a nezdravý.

Měření oxidu uhličitého - CO₂

Mimochodem, v rouškách dýcháme více céóčka: PDF
(Aktuální informace pro období koronavirů...)

Proč se zabývat oxidem uhličitým?

V místnostech se často běžně vyskytuje zvýšená hodnota.

Škodlivého množství oxidu uhličitého dosáhneme nejrychleji doma při spánku (a při nošení roušek ihned). Oxid uhličitý vzniká při oxidaci organických sloučenin – při spalování a dýchání. Lze říci, že za jednu molekulu kyslíku je uvolněna molekula CO₂. Pokud jsou doma ještě zvířata, množství škodlivého CO₂ narůstá rychleji. Velký pes se vyrovná dalšímu člověku. V malé míře i pokojové rostliny. Přes den jej spotřebovávají, ale v noci ve tmě naopak vydávají.

I když je člověk v klidu, vydýchá za 24 hodin přes kilogram CO₂. Vydechovaný vzduch obsahuje přibližně 4 objemová procenta oxidu uhličitého CO₂ (40 000 ppm), zatímco venkovní jen 0,04 procenta (400 ppm). Delší pobyt v nevětrané místnosti zde proto vede k rychlému růstu obsahu CO₂, přidušení a dlouhodobě i k chronickým zdravotním potížím, (syndrom nemocných budov).

Koncentrace CO₂ jako indikátor kvality větrání

Dnešní trend a dokonce různé dotace podporující energetické úspory budov zapříčinily masivní zateplování všech typů budov. Za účelem snížení energetických ztrát se budovy téměř vzduchotěsně uzavřely a majitelé pod vidinou úspor téměř neotevírají okna. Pokud se současně neřešila i otázka instalace vzduchotechnických jednotek, je zcela jisté, že jsou tyto budovy nevyhovující po stránce kvality vzduchu. Bohužel ani instalované vzduchotechnické systémy neřeší vždy kvalitní větrání, prostě nefungují správně anebo bývají špatně navrženy. Každopádně, velmi často naměříme v domácnosti, i veřejných budovách, kancelářích a školách nezdravý vzduch s vysokým množstvím CO₂.
Pro regulaci vzduchotechnických jednotek v podstatě stačí sledovat tři základní kvalitativní parametry vnitřního vzduchu – teplotu, vlhkost a koncentraci CO₂. Na tyto ukazatele pamatují i nejrůznější vyhlášky, které stanovují hygienické limity pro různé typy budov. Pro kancelářské prostředí a pobytové prostory obecně lze mluvit o těchto doporučených hodnotách:
• Teplota vzduchu: 22 °C ±2 °C
• Relativní vlhkost: 30 % až 65 %
• Koncentrace CO₂: max. 1500 ppm (parts-per-million, počet jednotek na milion celkových jednotek) – firmy často nastavují klimatizaci od 1000 ppm.

Koncentrace CO₂ je výborným indikátorem kvality vzduchu, jeho „vydýchanosti“ ve vnitřních prostorách. Jelikož každý člověk dýcháním přirozeně uvolňuje nemalé množství CO₂ (vydechnutý vzduch dospělého člověka obsahuje přibližně 40 000 ppm CO₂), poskytuje měření koncentrace CO₂ dostatečně přesnou informaci o počtu lidí v uzavřeném prostoru a lze tuto informaci jednoduše využít pro regulaci intenzity větrání. Oxid uhličitý (CO₂) je přirozenou plynnou součástí atmosférického vzduchu, je bez zápachu a člověk nemá receptory pro detekci tohoto plynu. Avšak na vyšší koncentraci CO₂ reaguje člověk ztrátou koncentrace, zvýšenou malátností a může vést až k pocitu únavy provázené např. bolestmi hlavy a nevolností. V přirozeném prostředí je koncentrace CO₂ kolem 400 ppm, v průmyslových oblastech je hodnota o něco vyšší. Přibližně 20 % populace začíná negativně reagovat již při koncentraci CO₂ kolem 1000 ppm. Pro regulační systémy bývá často tato hodnota nastavena jako limitní pro ovládání výkonu vzduchotechnických jednotek nebo výměny vzduchu v místnosti.

Měřením koncentrace CO₂ nezískáme pouze informaci o přítomnosti člověka v místnosti. Měřením můžeme velmi snadno ověřit správnou činnost vzduchotechnického systému. Musíme si uvědomit, že kvalitu vzduchu ve vnitřním prostředí výrazně ovlivňují i další složky – těkavé organické látky (VOC), prach, mikroorganismy, vodní pára, radon apod. Měřit všechny tyto složky by bylo poměrně neekonomické a ve svém důsledku by regulace stejně vedla k ovládání intenzity obměny vzduchu. Stejného efektu docílíme regulací podle koncentrace CO₂ neboť zohledníme požadavek na dodání „čerstvého“ vzduchu pro člověka a tudíž vyvětráme i ostatní nežádoucí složky. Mimoto řídicí systémy mohou pravidelně provětrávat místnosti i bez přítomnosti člověka podle doporučení získaných na základě hygienického měření kvality vzduchu.

Co ukázalo měření ve školách

V průběhu dne bývá ve školní třídě se zatepleným typem budovy a oken s těsněním opakovaně dosaženo úrovní kolem 3000 až někdy 6000 ppm, což se projevuje zpravidla ospalostí žáků, nezájmem o výuku a ztrátou koncentrace. V takovém prostředí se učitel může snažit sebevíc (pokud netrpí současně rovněž únavou) a žáky k velké aktivitě nedonutí – nedokáží již vnímat probíranou látku. A doma se ve vydýchaném vzduchu s přemírou CO₂ špatně učí a nemohou se soustředit na domácí úkoly, soustředěnost je roztěkaná (také vlivem agresivního záření přítomné WI-FI nebo elektromagnetického pole kolem stolních lamp a nevhodných světelných zdrojů – o tom jinde na tomto webu).

Větrání je důležitější než zateplení

Prioritní role větrání plyne přímo ze stavebního zákona, který výslovně upřednostňuje zdraví před tepelnou ochranou. Když se v budovách s novými okny a dveřmi nevětrá, zvyšuje se tu (vedle páry) především množství CO₂. Vydýchaný vzduch bývá často ztotožňován s nedostatkem kyslíku, což není přesný popis problému.
Vydechovaný vzduch obsahuje asi 40 000 ppm CO₂, tedy 40 objemových tisícin. Tento vzduch stále obsahuje dost kyslíku (asi pětinásobek, 200 000 ppm), potíž je ale v tom, že ho tělo už neumí zpracovat. Dýchání vydechovaného vzduchu vede proto k udušení, jako bychom nedýchali.

Při polovičním obsahu, asi 20 000 ppm CO₂, již dýcháme, přesto hrozí smrt udušením – tělo pracuje na kyslíkový dluh. To platí v podstatě až do koncentrace asi 5 tis. ppm CO₂, kdy americká zdravotní norma ASHRAE doporučuje jen omezený pobyt do 8 hodin. Akceptovatelná hranice podle této normy je 1000 ppm CO₂, doporučená do 700 ppm.
A jaká bývá praxe? Některé firmy uvádí, že nedávná měření obsahu CO₂ na našich zateplených ZŠ ukázalo místy i hodnoty 6 tis. ppm CO₂. Dlouhodobý pobyt v takovém prostředí už je problém. Tělo nespaluje cukry, pomalu ztrácí samočisticí a samoléčebnou schopnost. To, umocněno špatným pitným a stravovacím režimem a lenivým životem na gauči – vede k tzv. nevyléčitelným a civilizačním chorobám. Aby měl člověk pocit, že dýchá čerstvý vzduch, obsah oxidu uhličitého musí být menší než 700 ppm.
Sedíme-li přitom v nevětrané místnosti o objemu 60 m³, (běžná místnost 5x6 m, v panelácích se stropem 2,25 m) pak každou hodinu přibude v každém m³ 675 mg CO₂ (tzn. 374 ppm – objemových miliontin za hodinu).

Ve vydechovaném vzduchu je CO₂ zastoupen přibližně podílem 40 000 ppm. Ve venkovním, čerstvém vzduchu je ho kolem 400 ppm, to znamená přibližně 723 mg CO₂/m³. To je zároveň normální, zdravá hladina CO₂ ve vzduchu pro dlouhodobý pobyt podle ASHRAE (American Society of Heating, Refridgerating and Air). Další stupně pro dlouhodobý pobyt jsou:

• do 1000 ppm je zdravotně akceptovatelná koncentrace CO₂. Doporučuje se pobývat v prostředí do 700 ppm, při vyšším CO₂ bývají stížnosti na pocit těžkosti anebo je cítit štiplavý zápach,
• od 1 000 ppm se začíná dostavovat celková ospalost,
• od 2 500 ppm vznikají trvalé zdravotní potíže,
• nad 5 000 ppm (přípustný expoziční limit, PEL) předepisuje ASHRAE časově omezený pobyt (< 8 hod.), který se krátí s rostoucí koncentrací CO₂, a
• nad 25 000 ppm (nejvyšší přípustná koncentrace, NPK) hrozí smrt udušením.

Jediný člověk (o váze 80 kg, v klidu sedící či píšící) vydýchá nevětranou místnost 60 m³ cca za hodinu. Tím se myslí, že za hodinu stoupne obsah CO₂ o 374 ppm na hodnotu převyšující 1 000 ppm, kdy podle ASHRAE začínají vznikat potíže. Pokud by v nevětrané místnosti trávil celý den, překročil by PEL (5 000 ppm), i kdyby celou tu dobu spal. Kdyby tento člověk dvě hodiny denně cvičil na rotopedu a zbytek dne odpočíval, za dva dny by překročil NPK a mohl by se teoreticky udusit.
Člověk většinou vydýchaný vzduch moc nevnímá a i když se cítí unaven, příčinu hledá jinde. Proto také špatně odhaduje intenzitu větrání.

Snadný výpočet potřebné intenzity větrání – zadejte parametry: ZDE

Další info: www.stavebnictvi3000.cz

Literatura a zdroje:

[1] Hejhálek Jiří: Aktivní domy, CO₂ neutrální. Jaké jiné?, Stavebnictví a interiér č, 7/2009.
[2] Provazník Kamil a kol.: Manuál prevence v lékařské praxi – Tabulky energetických nároků pohybové činnosti. V rámci programu Národní program zdraví vydal Státní zdravotní ústav, 1998. Viz také internetový portál www.zdravcentra.cz od společnosti Zentiva, k.s.
[3] Julák Alois, Štulík Karel, Vohlídal Jiří: Chemické a analytické tabulky, Graga Publishing 1999.
[4] Kolektiv redakce: Větrání v bytě a domě, www.stavebnictvi3000.cz

---

Celková nabídka měření: >> Přehled všeho měření - seznam sledovaných jevů

>> Měření těkavých látek VOC - jedovaté výpary z lepidel, koberců atd.
>> Měření sumárně - suma jako opak analýzy
>> Ochranné pásmo VN vedení
>> Pozor na úsporná světla
>> Pozor na WIFI
>> přehled patogenních vlivů

>> Hodnoty EMP a legislativa

Další informace

Ke stažení PDF:

Některé studie:

Anketa

Copyright na celý web © 2019 Kamil Pokorný

Design by Free Web Templates